Shrnutí

Navzdory náročnému globálnímu prostředí prokazuje ekonomika eurozóny svou odolnost. Reálný HDP vzrostl ve třetím čtvrtletí roku 2025 o 0,3 %, což předčilo předpoklad ze zářijových projekcí. Stalo se tak po kolísavém vývoji v první polovině roku, který odrážel efekty předzásobení v reakci na vyšší obchodní cla USA a související nejistotu, jakož i dopad prudkých výkyvů údajů za Irsko. Hlavním faktorem hospodářského růstu v eurozóně by měla zůstat domácí poptávka, podpořená zvyšováním reálných mezd a zaměstnanosti, a to v kontextu odolných trhů práce s rekordně nízkou mírou nezaměstnanosti. Domácí ekonomiku by měly podpořit také dodatečné vládní výdaje na infrastrukturu a obranu, ohlášené v letošním roce, a to zejména v Německu, spolu se zlepšenými podmínkami financování plynoucími ze snižování měnověpolitických sazeb od června 2024. Pokud jde o vnější oblast, i když problémy v oblasti konkurenceschopnosti přetrvávají, přičemž některé z nich mají strukturální povahu, očekává se, že vývoz v příštím roce vzroste. Toto zlepšení je způsobeno oživením zahraniční poptávky v prostředí snižující se nejistoty obchodní politiky, a to i přes postupně se projevující dopad vyšších cel. Průměrné meziroční tempo růstu reálného HDP by mělo dosáhnout úrovně 1,4 % v roce 2025, 1,2 % v roce 2026, 1,4 % v roce 2027 a 1,4 % v roce 2028. V porovnání s projekcemi ze září 2025 byl růst HDP během celého horizontu projekcí revidován směrem nahoru, což odráží lepší než očekávané údaje, nižší nejistotu v oblasti obchodní politiky, silnější zahraniční poptávku a nižší ceny energetických komodit.^[1]

Předpokládá se, že inflace klesne z 2,1 % v roce 2025 na 1,9 % v roce 2026 a poté na 1,8 % v roce 2027; v roce 2028 by pak měla vzrůst na střednědobý cíl ECB ve výši 2 %. Očekávané snížení celkové inflace (měřené harmonizovaným indexem spotřebitelských cen – HICP) na začátku roku 2026 odráží protiinflační vliv srovnávací základny vyplývající z cen energií, zatímco růst cen v neenergetických složkách by se měla v průběhu roku 2026 nadále zmírňovat. Předpokládá se, že příspěvek růstu cen energií k celkové inflaci zůstane utlumený až do konce roku 2027 a následně v roce 2028 výrazně vzroste v důsledku očekávaného zavedení systému EU pro obchodování s emisemi 2 (ETS2), což bude mít na celkovou inflaci proinflační dopad ve výši 0,2 procentního bodu. Inflace měřená HICP bez započtení cen energií by měla klesnout z 2,5 % v roce 2025 na 2,2 % v roce 2026 a na 2,0 % v letech 2027 a 2028. Předpokládá se, že růst cen potravin znatelně klesne s tím, jak budou odeznívat účinky předchozího růstu cen světových potravinářských komodit a nepříznivých povětrnostních podmínek během léta, a očekává se, že se od konce roku 2026 stabilizuje na úrovni mírně nad 2 %. Inflace měřená HICP bez započtení cen energií a potravin (HICPX) by měla z úrovně 2,4 % v roce 2025 zmírnit na 2,0 % v roce 2028, neboť růst cen služeb klesne v prostředí polevujících tlaků na náklady práce a předchozí posílení eura se promítne do cenového řetězce, což omezí růst cen zboží. Růst mezd by měl během roku 2026 nadále zmírňovat a poté by se měl stabilizovat na úrovni kolem 3 %, a to za podpory odolného trhu práce a růstu produktivity mírně pod 1 %. Růst jednotkových nákladů práce by měl zpomalit, i když dopad na inflaci by měl být v horizontu projekcí částečně kompenzován postupným oživením ziskových marží. V porovnání s projekcemi ze září 2025 byl výhled celkové inflace měřené HICP pro rok 2026 revidován o 0,2 procentního bodu směrem nahoru, což odráží nedávné překvapivé údaje o inflaci měřené HICP a růstu mezd, přičemž mzdové údaje vedly ke znatelné revizi mzdového výhledu směrem nahoru. Projekce inflace měřené HICP byla pro rok 2027 upravena mírně směrem dolů v důsledku předpokládaného nižšího příspěvku růstu cen energií, neboť se nyní očekává, že provádění systému ETS2 bude odloženo z roku 2027 na rok 2028, ačkoli se má za to, že tento příspěvek bude částečně kompenzován výraznějším růstem cen služeb.